Blíží se Vánoce a je čas ocenit dary, které máme v sobě a nevědomky či vědomky je předáváme jiným, léčíme jimi, uklidňujeme, pomáháme ostatní posouvat dopředu, nebo je zbavujeme zatěžujících entit a energií.
A ano, minimálně jeden z těchto darů máme všichni, ať na nich pracujete nebo ne. Jsou dary, které si vaše duše přinesla na tento svět, které vyzařujete, jsou ve vašem energetickém poli a působí.
Abych vám dala příklad, tak třeba já jsem takový urychlovač. Pokud jsem v přítomnosti někoho, kdo by rád udělal zásadní změnu v životě, ale třeba se bojí a má stále pochybnosti, tak já ho „dokopu“ tuhle změnu provést rychleji. Pokud samozřejmě dotyčný chce a po změně touží. Stačí moje přítomnost. Nemusíme spolu daný problém probírat, dokonce spolu nemusíme ani mluvit.
Nejvíce jsem tuhle svoji superpower začala vnímat v práci, kde byl třeba roky ustálený kolektiv. Stačilo pár týdnů či měsíců mé přítomnosti a začaly padat výpovědi. Kolegové si chodili plnit své sny a odcházeli ze svého bezpečného rybníčku. Když jsem si šla zapálit ven cigaretu, tak se často stávalo, že za mnou z ničeho nic přišel téměř cizí kolega z druhé strany open spacu a začal mi vyprávět, co by chtěl ve skutečnosti dělat, jaký je jeho dream job, že tuhle práci má jenom kvůli hypotéce apod.
V té době jsem vůbec netušila, proč to říká proboha zrovna mě. A vůbec, co otravuje? Copak nemá svoje kámoše z kanclu? A tak jsem jenom přikyvovala a myslela v duchu na svoje záležitosti. Ani mě pak nezajímalo, že dotyčný kolega po pár měsících opravdu odešel, hypotéka, nehypotéka.
Když jsem se začala blíže zajímat o šamanismus a duchovní záležitosti celkově, tak jsem si začala být svého daru víc vědomá a sledovala jsem ho. V předposlední práci jsem tu energii už vysílala vědomě. Šéfredaktorka a moje bývalá spolužačka v jednom si přes dva roky v kuse nevybrala v práci dovolenou. Výpověď dala ještě před koncem mojí zkušební doby. Když jsem pak z téhle práce odcházela, šli se mnou další dva redaktoři a uklízečka. V poslední kancelářské práci jsem potkala kolegyni, která tam pracovala 12 let a neměla „koule“ na to odejít. Asi vám po předchozím textu nemusím říkat, jak to dopadlo…
Z někoho vyzařuje bezpodmínečná láska. S takovým člověkem se cítíme dobře a dokonce začnete mít rádi víc sebe sama, když cítíte, že vás někdo přijímá takového, jaký jste. Z takových lidí vyzařuje (to je můj pracovní název) babičkovsko-ježíšovská energie.
Takovou léčivou energii mi často posílají spojenci, aby skrze mě prošla na klienta v rámci šamanského léčení. Určitě si vybavujete někoho, z koho cítíte vřelost i při jednoduchých úkonech. Třeba ze způsobu, jakým vám udělá čaj a přinese vám ho. A opět-nemusí vůbec nic říkat, žádná hluboká terapeutická slova-prostě tam je pro vás a s tou největší láskou vám připraví šálek čaje a naslouchá vám.
S jiným lidmi máte pocit, že se můžete chovat volně, přirozeně. Nemusíte si na nic hrát, dostáváte se v jejich přítomnosti hlouběji do sebe, objevujete se beze strachu, že vás někdo bude soudit nebo hodnotit. Přináší vám svobodu ducha a rozvoj.
Tihle lidé vám dovolují podívat se mimo vaše omezení, za hranice, které jste si dali sami. Ukazující novou cestu, kam můžete vykročit. Dodají vám sílu zkoumat další možnosti.
S takovými lidmi máte pocit, že vám všechno půjde hladce. Že zvládnete i nejtěžší úkoly, žádná výzva není dost velká. Odcházíte s pocitem, že všechno je možné a limity neexistují. A opravdu se pouštíte do těžké práce, na kterou jste si netroufnuli.
Dokonce jsou tu s námi i lidé, díky kterým se vyrovnáme lépe se smrtí svých milovaných. Tito lidé, tak jak jsou, sami ztělesňují koloběh života a my z nich cítíme, že tak je to v pořádku. Že je nad námi vyšší řád, který musíme respektovat.
To jsou lidé, kteří vás nekompromisně zbaví těžkých a unavujících energií. Dokážou pročistit své okolí bez toho, aby to ohrozilo jejich energii či zdraví. Prostě tyto těžké energie či dokonce entity dokážou semlít a odhodit. Něco podobného dělám já v rámci extrakce, ale s pomocí mých spojenců. Od takových lidí odcházíte s pocitem, že se „můžete znovu volně nadechnout“ nebo že vám „spadl kámen ze srdce.“
Takto bych mohla pokračovat dlouho. Těchto darů je plno – ale jedno mají většinou společné:
Lidé je berou jako samozřejmost. Neuvědomují si svou jedinečnost a to, co svou přítomností přináší do světa. Zkuste se na své dary naladit, vzpomenout si, co vám říkají ostatní.
Začnete tyto své schopnosti brát jako vzácné dary a využívat je pro sebe i pro ostatní. Můžete je použít v práci, v cestě seberozvoje, v rámci hledání své vize a samozřejmě být otevření ostatním.
Nebo-znáte někoho, u koho dar cítíte? Řekněte mu to. Řekněte, proč je vám s takovým člověkem dobře a co dokáže. Určitě to ocení a bude mít radost. Sdílení a povzbuzení ostatních v jejich schopnostech je další krásný dar, který můžete dát někomu k Vánocům.
Když cítíte, že chcete ve svém životě změnu a máte strach z její realizace, tak mi napište a domluvíme si sezení.
Přivítám, pokud se bude text šířit a dostávat dál. Avšak prosím o zachování původního změní, mého autorství a také odkaz na webové stránky samanka-z-mesta.cz
Děkuji, Martina Gita Pašingerová