Tohle bude znít asi trochu zvláštně, ale já nikdy nechtěla pomáhat lidem. Vlastně jsem dlouho lidmi opovrhovala, od dětství, hlavně za to, jak se chovali a chovají ke zvířatům. Dodnes nemám ani pocit, že lidi jsou nejdokonalejší bytosti na téhle planetě. Opravdu ne.
Tahle krize nenávisti k lidem a opovrhování lidstvím jako takovým mě trochu pustila, když jsem konečně našla svůj první „kmen“ ve veganské komunitě. I mezi vegany jsou samozřejmě kreténi, ale konečně jsem našla trochu jinak uvažující bytosti. Trochu jsem se v tomhle ohledu uklidnila, ale hlavní zlom přišel až s praktikováním šamanismu.
Můj prvotní záměr šamanských cest a šamanského vnímání světa byl pomoci sama sobě. Brala jsem to jako moje vlastní léčení. Na začátku mě nenapadlo, že bych to mohla dělat pro jiné. Až díky postupným náhledům jsem si uvědomila, jak moc jsem si v určitých oblastech života škodila. Jak jsem se neměla ráda a hrála si pořád na hrdinku.
Postupem času mi docházelo, jak vlastně můžou lidi, co mají nulový respekt k sobě a svému tělu, vůbec nějak jinak vnímat okolí. Člověk v roli oběti bude mít těžko soucit s trpícím zvířetem, když celý svůj svět vidí jako nekonečný koloběh utrpení. Takže mu zvíře zavřené celý život v kleci vlastně dokazuje jeho vidění světa a dotyčný má pocit, že „s tím přeci nejde nic dělat.“ Ne, když se někdo pořád vidí jako oběť, tak nezmění nikdy nic. Ani sebe, ani okolí.
Někdo, kdo do svého těla dokáže nacpat půllitru nejlevnější kořalky a krabičku cigaret na posezení už nebude moc řešit, že odpadky po sobě zahodí v lese, protože svoje vlastní tělo vnímá jako popelnici, co pojme všechno.
Neříkám, že vždycky mám pro tyhle činy pochopení. Ale už vím, jaké bloky, programy, nastavení, nánosy z rodu, zkušenosti duše z minulých životů nás můžou všechny ovlivňovat. Proto se nevidím jako někdo, kdo pomáhá, ale spíš jako někdo, kdo může člověka vrátit do „původního nastavení.“ Kdo přivede zpět sílu, o kterou duše přišla a vysloví její dary. To, jak se člověk začne chovat poté, je jenom na něm. Já jenom díky šamanskému léčení vracím životní esenci, kterou o dotyčného někdo nebo něco připravilo. Ať je to spravedlivé.