Les obývá plno úchvatných bytostí z jemněhmotného světa. Víly, skřítci, dryády, duchové lesa, dévy, elfové. Každý má svůj úkol a náplň. Nemusíme je sice vidět, ale každý vnímavý člověk měl při procházce v lese určitě tušení, že tam „není sám.“
V duchovním světě se o krásu a klid lesa dělíme s jinými bytostmi. Nejlepší je, pokud je toto soužití harmonické. Tak se les může ukázat v celé své kráse a má úžasně léčivé účinky. Každá tato bytost nebo duch má svůj úkol. My jim můžeme svou činností v lese výrazně pomoci. Co můžeme udělat?
Lesu výrazně ulevíte, když do něj přijdete s taškou a cestou zpět seberete co nejvíc odpadků. Každý sebraný sáček a PET láhev pomůže bytostem, aby se opět mohly starat o svou rostlinku. Les vám za tohle opravdu poděkuje!
Hmyzu ubývá, prostředí se neustále mění a zvířata nemají co jíst. I ona tvoří velkou část lesa a bylo smutné, kdyby postupně mizela. Proto je lepší se podívat na specializované stránky, které radí, kdy a čím zvířata krmit. Se suchým pečivem tam raději nechoďte, zvířata potřebují vitamíny, ne ucpat žaludky.
Všechno, co potěší smysly lesních duchů. Pokud do lesa berete dárky, tak pouze z přírodních materiálů, které se můžou v lese rozložit a nenadělají tam nepořádek. Tady přidávám pár tipů pro inspiraci.
Duchům vyrábím lapače, do kterých během tvorby zapletu nějaký záměr či energii. Nejčastěji ochranu, nebo to, aby přitahovali lidi, kteří se také rádi starají o les. Čas od času některé obměňuji, hlavně ve chvíli, když ztrácejí formu, nebo mám pocit, že předaly všechnu sílu, kterou mohly.
Vyrábění mandal a malých oltářů z květů, šišek, žaludů, lístků je krásná práce, která na místě vytvoří nádhernou energii a silové místo. Nemusíte být nijak umělecky talentovaní a navíc se dá krásně improvizovat s tím, co právě najdete.
Domečky pro víly staví děti i dospělí! Co k nim říci? Vypadají krásně, potěší jemné lesní bytosti, je radost je vyrábět a v lese neokouzlí jenom duchy, ale i jiné lidi, kteří se určitě nechají inspirovat k podobné činnosti. Mě se líbí tvorba Zelené čarodějky, která se na svém blogu věnuje hlavně bylinkám, pohanství a Luně. A staví takovéhle krásné domečky!
Ač je strom useknutý, tak pod zemí funguje dál. Stará se o okolní stromy, dává prostor mechu a stále vyživuje okolí. Je hezké stromu poděkovat, že tu s námi byl a také za to, co pro ostatní stále dělá.
Zní to jako složitá činnost, ale není. Já osobně třeba během procházky myslím na to, jak s každým výdechem posílám lesu sílu a lásku. Někdy zavřu oči a představuji si, jak všude kolem září léčivé světlo. Občas na svůj oblíbený lesík myslím v meditacích a vizualizuji si, jak by mohl v budoucnu vypadat-tedy čistý, bez odpadků a s láskou opečovávaný.
A poslední varianta je jednoduchá, ale velmi silná-prostě si užijte čas strávený v lese. Buďte tam s dobrou náladou, smíchem, uvolněností a radostí. V respektu a s láskou. Přesně takové vyzařování les velmi posílí.