Je začátek září 2023 a já jsem zhruba v půlce rukopisu. Začínám mít pochybnosti, jestli to celé někam vede. Vnitřní kritik mi nešeptá, ale křičí do hlavy pokaždé, když sednu k psaní: „Co když je to úplná kravina? Bude to vůbec někdo číst? Přináším něco nového? Má to nějakou kvalitu?“ Prostě KRIZE.
Přes léto jsem tak občas pokukovala po různých tematických nakladatelstvích, která by mohla téma duchovního probuzení a šamanského cestování, psané formou odlehčeného románu, zajímat. Ale co jsem tak slyšela, tak všude bylo doporučováno posílat dokončený rukopis. Ten jsem zatím neměla. Pak jsem si pročítala stránky nakladatelství Portál. Ti poptávali ukázku max. 20 normostran. Dále mají na svých stránkách rozsáhlý dotazník ohledně autora, rukopisu, cílové skupiny, možné propagace… Dohromady 15 bodů, které musí autor vyplnit.
Moc jsem si nefandila, protože Portál vydává hlavně odbornou literaturu, ale všimla jsem si, že v edičním plánu měli i nějakou knihu o modlitbách… Tak jsem si řekla, že za zkoušku nic nedám. Jejich dotazník jsem vyplňovala asi 3 dny, než jsem byla spokojená. Zároveň jsem kamarádce editorce/korektorce, poslala požadovaných 20 normostran k úpravě.
Odeslala jsem celý „balíček“ a už druhý den mi přišla zamítavá, ale velmi milá odpověď od šéfredaktora. Není to jejich žánr, ale moc drží palce na další cestě. Byla jsem překvapená, že se vůbec někdo ozval. Běžně nakladatelství mají na webu informaci, že pokud se neozvou do dvou měsíců, rukopis byl automaticky zamítnut.
Paradoxně mě to docela nakoplo a hlavně – měla jsem zeditovanou a opravenou ukázku rukopisu a vyplněný rozsáhlý dotazník, díky kterému jsem se dozvěděla o své knize plno nových věcí. I když se nechystáte posílat svůj rukopis do Portálu, doporučuji vám zkopírovat si jejich otázky a odpovědět si na ně předtím, než budete svůj rukopis někam posílat. Je to zdlouhavé, ale nesmírně přínosné!
Uklidnila jsem se, pustila se do psaní a za měsíc jsem na možnost poslání rukopisu podívala důkladněji. Nakladatelský dům Grada mi přišel na první pohled moc velký, ale pak jsem projela i jeho značky, a právě Alferia se zabývá spiritualitou a seberozvojem. I mi pak došlo, že nějaké knihy z jejich „stáje“, jsem si s chutí přečetla. Tak jsem poslala ukázku do všeobecného dotazníku Grady. Byla jsem více uvolněná. Říkala jsem si, že stejně o tolik nejde a hlavní bude, až budu někam posílat dokončený rukopis.
Pak jsem několik týdnů čekala a najednou při venčení telefonát z nakladatelství!!! Byla jsem z toho tak na větví, že jsem ignorovala Kosťu, svého psa, nechala ho jít kam chce, až jsem skončila zaseknutá v šípkovém keři a do toho jsem se snažila sofistikovaně odpovídat redaktorce. Došlo na první oťukávání a dotazy.
V redakci potřebovali bližší informace o mě i rukopisu, ale tadááá, já už měla díky dotazníku všechno zpracováno a mohla jsem obratem odpovídat. Poté proběhlo ještě několik upřesňujících telefonátů a na začátku prosince jsem podepisovala licenční smlouvu a nakladatelstvím Alferia. Nejhezčí vánoční dárek, jaký jsem si mohla přát.
Pokračování příště.