Minulý příspěvek o mém podnikání měl úspěch, takže je tu pokračování s aktuálním tématem, které řeším: Náročná komunikace s klienty, aneb co za zprávy můžete čekat. Trochu se obávám, že to platí pro více oborů ve službách, než jenom v duchovnu a podobnou zkušenost má více lidí.
Záměrem článku není urazit lidi, kteří se mnou takto komunikují. Cílem je ukázat, co všechno vás třeba může čekat, pokud začnete podnikat. Nebo se aspoň pobavíte, pokud to znáte a zjistíte, že v tom nejste sami. Pojďme na to.
Obvykle email bez předmětu, častokrát bez pozdravu. Klient píše, že za vámi chce na sezení, kde se chce spojit se svým silovým zvířetem, chce návrat ztracené části duše, vyčistit rodové linie, napojit se na hojnost a zhubnout.
Když napíšu, že tyto požadavky nejsou na jedno sezení, tak je ticho po pěšině, klient už nenapíše. Popřípadě přijde jednoslovná odpověď ve formě: „Dobře.“ případně: „Aha.“
Pánové obvykle tak nad 45 let, které tak moc nezajímá náplň mojí práce nebo sezení, ale chtějí se seznámit, nebo mi mají potřebu hodnotit můj vzhled z fotek na webu. Místo na sbírku motýlů zvou na knihovnu plnou duchovní literatury, případně povídání o šamanismu u kafe.
Tyto emailové adresy nebo FB účty ihned blokuji a neodpovídám.
Dlouhá esej, popřípadě víc emailů za sebou, ale není poznat, co chtěl básník říci. Obvykle to jsou zprávy od lidí, kteří sami sebe vnímají na vysoké duchové úrovni, samozřejmě úplně jiné, než se pohybují běžní smrtelníci.
Tito lidé jsou ale neukotvení ve hmotě a mají nulové uzemnění. Už úplně odlítli do té míry, že nenapíšou text dávající smysl. Příklad textu:
„Přichází Mi na mysl nový způsob INTEGRACE vědomí. Věřím, že to by to zajímalo i Vás. Dokážu vnímat různé… vlivy… planety, Měsíc, Matka Země… HLUBOKÉ PROPOJENÍ ABSOLUTNA. Ježíš a Upanišady. Jak dole, tak nahoře. Květ života nás dostává do metafyzického stavu bytí. Překračuji VĚDOMĚ své životy, vymaňuji se ze Sansáry… jsem Bytí samotné, ego odpadá…jsem božským Já v hlubokém Propojení Všehomíra.“
Tak, a teď si představte podobný text 30x delší. Moc nechápu, proč si tolik lidí dělá duchovno zbytečně složitější, ale ok, asi to některé pořád baví. Přiznám se, že na tyto emaily prostě neodpovídám.
Tady jsem dlouho nechápala, co se vlastně děje. Klient píše emaily, kde dlouze něco vysvětluje. Když mu ale vypíšu termíny a možnosti setkání, nereaguje, ale píše další emaily, kde opět rozbírá svůj problém. Texty obvykle končí otázkou „Co na to říkáte?“ „Co si o tom myslíte?“ „Co byste mi na to řekla?“
A pak mi to došlo. Klient se vlastně nechce domluvit na placené konzultaci a sonduje vhledy a rady zadarmo. Není výjimkou, že takto píše i dalším lidem a čeká, kdo se chytí, kdo mu poradí. Ještě tak před dvěma lety jsem nějaké svoje názory a vhledy takovému člověku napsala. Pak mi Vesmír poslal za sebou tři takové (ne)klienty, kteří mi na můj email, nad kterým jsem samozřejmě strávila nějaký čas, ani neodpověděli, natož poděkovali. Takže to mě vyléčilo ze sluníčkování a od té doby jsem asertivní.
Klient si domluví schůzku, proběhne také několik emailu s upřesněním, co se bude dít. (Telefonní číslo jsem ze svých stránek musela odstranit, protože mi lidé byli schopni volat i v neděli ve 23:00 večer.) Poté najednou napíše, že neví, jestli na sezení bude mít peníze. Konec komunikace, žádná další odezva.
Nevím, říkám si, jestli by to lidé udělali i jinde. Šli ke kadeřnici, posadili se na židli před zrcadlo, prošli by s ní nápady na nový účes a barvu, dostali ručník přes ramena a pak se zvedli s tím, že na to vlastně nemají peníze. Nebo si vyložili v obchodě na pás nákup, a když by prodavačka začala markovat, tak tam nákup nechali s tím, že na něj asi nemají prostředky.
Občas někdo napíše s tím, že by přišel, ale nemá peníze. Já to vnímám jako přehazování odpovědnosti jejich finanční situace na jiné lidi. Naštěstí se moc často neděje.
Závěrem
V minulých dvou týdnech jsem podobných „expertů“ na komunikaci měla plný email, nějak se to sešlo a samozřejmě to vnímám i jako zprávu pro mě. Původně jsem chtěla psát tenhle článek v naštvání a stěžování, ale nakonec mi přišlo, že bych za takových okolností byla v roli oběti. Tak jsem se na to podívala s odstupem a doufám, že téma už působí odlehčeně, místy vtipně, aspoň tak už to cítím já.