Mnoho lidí se snaží před ostatními skrývat svůj zájem o duchovno. Ukrývají i dary, které se jim otevřely. To, že se na svět najednou dívají jinak, než jejich okolí. Bojí se říct i svým nejbližším, že se na vlastní kůži seznámily s věcmi, které je přesahují. Zmenšují se před svým okolím, aby zapadli, aby nepřišli o své jistoty.
Je to pochopitelné. Vyjít se svým vnímáním světa ven je těžké, zvlášť v prostředí lidí, kteří tomu neholdují, považují duchovno za trapné bláboly a lidé v něm za šarlatány.
Po prvních dvou šamanských kurzech, které jsem absolvovala, jsem byla plná dojmů, poznání, zážitků, aha-momentů. Chtěla jsem je s někým sdílet, ale bála jsem se. Že budu za blázna, že si ze mě budou dělat srandu. (V hlavě mi znělo pořád slovo „ezopiča“.)
V tu dobu jsem se svěřila pár nejbližším a připadala jsem si, jak když říkám největší tajemství světa. Až s velkým časovým odstupem jsem vůbec začala mluvit o tom, že tyto semináře navštěvuji a že se sama začínám léčit na svých šamanských cestách.
Ráda bych vám tady popsala, s jakými reakcemi jsem se setkala a proč je mi líto, že jsem o těchto věcech nemluvila dřív. Reakce jsou seřazeny od těch nejmíň nadšených k těm podpůrným.
Opravdu nikdo mi neřekl ani nenapsal, že jsem bláznivá ezopiča, která má být v Bohnicích. (I když si to možná někteří myslí, haha.) Pokud o duchovnu někdo nebude chtít vůbec mluvit, má tuhle oblast absolutně zablokovanou, tak vám řekne, že na tohle není, nevěří tomu, popř. tomu nerozumí.
Aspoň hned víte, že s takovýmhle člověkem nemá cenu o podobných věcech mluvit a můžete si ho „odškrtnout“ ze svého seznamu.
Asi 3x se mi stalo, že jsem řekla jenom větu o tom, že jsem byla na semináři o šamanismu a dotyčný to nezpracoval. Prostě to úplně vypustil. Chvíli na mě koukal, pak informaci potlačil a přešel úplně na jiné téma. Příklad rozhovoru:
Známý: Tak co, jaký jsi měla víkend?
Já: Byla jsem na šamanském semináři, učili jsme se další způsob léčení.
Známý:
Známý po pár vteřinách: A co vaši? V pohodě všechno?
Tyhle lidi prostě nedokážou takovou informaci zpracovat. Je to mimo jejich aktuální schopnosti a zkušenosti. Dejte jim čas, časem se vás začnou vyptávat. Vím to z vlastní zkušenosti.
A tohle je důvod, proč jsem tento článek psala: Nejčastější skupinou jsou totiž lidé, kteří s vámi začnou sdílet svoje zážitky! Když vy uděláte první krok a odvážíte se mluvit, tak se díky vám odváží i ostatní!
Kolik mých známých mi po mém „odhalení“ řeklo, že si doma vykládají karty, že se rozhodli přihlásit na seminář o astrologii, že dlouho uvažují o alternativní terapii, ale pořád si netroufli, že nějakou formou komunikují se zesnulou babičkou, která je chrání…
I oni čekají týdny, měsíce, roky na to, až se budou mít komu svěřit! Svou odvahou podpoříte další lidi na jejich cestě. Najednou si nebudou připadat jako blázni, že je tyhle věci přitahují, konečně o tom budou moci mluvit.
Stačí jedna vaše věta, sdílení a můžete někomu jinému změnit život, protože mu dovolíte se posouvat, řeknete mu, že dělá správně a není za co se stydět.
Vaše přátelství se tak posune na úplně jinou úroveň, budete se motivovat a inspirovat vzájemně. Transformace se výrazně urychlí. Vám všechno půjde lépe, když budete mít svůj podpůrný kruh, svou skupinu (nebo i jednotlivce), se kterou budete sdílet zážitky, doporučovat si zajímavá videa, semináře, lidi…
Urychlíte svůj duchovní růst a zároveň díky přátelům zůstanete hezky uzemnění, protože nebudete muset „odlítávat“ jenom ke svým duchovním průvodcům a setrvávat sami v meditacích.
Říkejte o svých zájmech lidem narovinu. Pokud by vás přeci jenom někdo sprostě urážel a vysmíval se vám, tak je to jednoduchý ukazatel toho, že takový člověk nepatří do vašeho života. Nezaslouží si vás. Duchovno neduchovno. Ponižování a výsměch nepatří k přátelství.
Časem stejně uvidíte, že si budete potřebovat vybudovat svůj vlastní podpůrný „kmen“, dovede vás to k vaší duchovní rodině tady na zemi.
A stejně, jak tomu bývá ve všech případech transformace, někteří lidí s vámi půjdou nahoru, jiní to odmítnou, budou chtít dál zůstat v roli oběti a neměnit se. Takové lidi je lepší nechat jít…