Šamanka z města
Opravdu nás média „programují“? Dám vám příklad z praxe.
Pokud mě sledujete delší dobu, tak víte, že jsem pracovala v médiích, konkrétně v bulváru a lifestylu. Často v různých duchovních skupinách nebo transformačních kanálech slyším o tom, že nás média postupně programují na určité události. A nejen média, ale i filmy, kultura všeobecně. Jakože akční filmy o tom, jak se šíří záhadná epidemie nás měli programovat a předvídat příchod c0vidu, apod. Ehm, no.
Jak vlastně některé články vznikají?
Já si ve spojitosti s tzv. programováním vzpomínám na historku z redakce. Bylo zrovna uprostřed migrantské krize, všude se psalo o uprchlících, čtenost byla vysoká, takže každé médium to hrotilo. I ta, která považujeme za seriozní. Já v tu dobu pracovala v eXtra, zpravodajství jsme tam měli méně a každý redaktor měl tak nějak svoji rubriku, kterou si hlídal. Kolegyně měla na starosti lifestyle. Psala každý den zhruba 6 článků. Kam má člověk pořád chodit pro inspiraci? „6 důvodů, proč jíst ráno ovesné vločky!“ „3 střihy šatů, které lichotí každé postavě.“ „7 tipů na zdravou životosprávu“ Atd…
A jednoho krásného dne napsala článek s názvem „3 důvody, proč by každá žena měla aspoň jednou v posteli vyzkoušet čokoládového krasavce.“ O korektnosti titulku mluvit nebudu, každopádně nevinně vyhlížející článek zvedl čtenost na maximum, protože slušnočeši v diskuzích text neuvěřitelně hejtovali a sdíleli všude možně. A najednou v diskuzích čtu teorie, že už redakce dostaly „notičky“, jak infiltrovat uprchlíky do běžného života, že nám podobné články platí Evropská unie a Soros (I wish), a jak už české obyvatelstvo programujeme k souloži a reprodukci s černochy. Přitom za vším byla redaktorka, které už zkrátka docházela témata.
Čtenost je bůh
Pak nám dokonce začaly do emailu chodit výhrůžky a lidé přáli redaktorce, aby ji znásilnilo 20 černochů. Další den jsme situaci probírali na poradě, a protože se čtenými články se pokračuje a původní redaktorka z toho byla psychicky dost na dně, tak se mě šéfredaktor zeptal, jestli „lidi nenaserem ještě víc.“ A tak jsem psala článek ve stylu: „Češky, které koply českého Frantu do zadku, a našli si za přítele černocha.“
Abych to shrnula -v programování lidí médii nevěřím. V médiích se ale dějí jiné prasárny. Vždycky jde o čtenost – čím vyšší čtenost, tím větší inzerce. Čím víc inzerentů, tím více peníze pro redakce. Naše největší mediální domy vlastní podnikatelé – Babiš a Křetínský. Ani jednomu nejde o kvalitní zpravodajství. Média překrucují a bulvarizují titulky, aby lidé klikali na články. Existuje i seznam slov, u kterých je dokázáno, že lidi zaujmou. (Nevěra, vražda, nemoc, rakovina, milenec, milenka…) Schválně se vybírají pouze témata, která budou čtivá. Málokteré české médium předá komplexní obraz kauzy, nebo se věnuje celosvětovému zpravodajství.
Vybírají se schválně témata, které lidi naštvou, aby články co nejvíc sdíleli, témata rádoby šokující a bulvární. A pokud se nějaká událost nehodí do konceptu daného média, tak se o ní ani nedozvíte. Je to zase jen na lidech, o čem a jak se bude psát. Protože, jak řekl jeden můj bývalý kolega: „Čtenost je bůh.“
Kategorie: S láskou k sobě
Publikováno: 19:41 4. 7. 2022
Spojení
Přihlaste se
k odběru
Napsali o mně
