Šamanka z města
3 věci, co mě štvou na ženských kruzích aneb kruhy nebo bludy?
Tento článek budiž důkazem, že když vás něco štve, nedokážete se na to podívat z nadhledu a ponořit se přes emoce hlouběji do tématu, na nic nepřijdete a nic nevyplodíte.
Text vznikl díky dvěma ženám. První byla Zelená čarodějka Markéta, která mě vyslechla a dokázala vlastně rozklíčovat, co mě štve. Druhá byla Michaela Seko, která také přesně pojmenovala to, co mě iritovalo. Snad obě napíšou na toto téma svůj vlastní text.
Ale zpět k hlavnímu tématu: Co mě štve na ženských kruzích, akcích a setkáváních?
1. Tlak na dokonalou ženskost
Nedávno jsem viděla nabídku na seminář pro ženy zdarma. Teď budu text parafrázovat, ale lektorka ženám prodávala svou nabídku ve stylu „Máme tu epidemii, jste vyčerpané, v nekonečném kruhu povinností a do toho zapomínáte na svou ženskost a jak být ženami.“
Opravdu je ženám potřeba nutit názor, že nejsou dost ženami? Mnoho žen už ze sebe ždíme poslední zbytky energie, snaží se zvládnout co nejvíc a pak jim k tomu ještě někdo napíše, že nejsou dost ženami, „pracují v mužské energii“ apod.? A že by měly využít poslední zbytky volného času na seminář?
Tahle nabídka bohužel nebyla ojedinělá. Častokrát na mě skáče podobný narativ i jinde. „Ženy ztrácejí svoji ženskost.“ Nebo o ni podle některých lektorek už přišly. Někdy to není napsáno tak natvrdo, ale spíš takovým rádoby starostlivým jazykem.
Vážně?
To už prostě nemůžeme být ženami jenom tak, každá za sebe? Každá svým originálním způsobem? Nechce se mi na seminář, kde mi někdo od začátku vnucovat, že nejsem dostatečně ženou. Kde mi někdo bude brát už od začátku sílu a stavět se nade mě.
Chci průvodkyni, která mě bude brát jako ženu sobě rovnou. Dále se moc ráda sejdu v kruhu žen, kde budu cítit bezpečný prostor pro sdílení, nepřipadat si hodnocená, souzená. Kde si oddechnu, naberu síly a budu se moci inspirovat.
2. Ženství za každou cenu
Další věc, co mě děsí na ženských kruzích a ženách, které je zaštiťují, je taková ta stylizace do ženskosti za každou cenu. Na každé fotce věnec z květin na hlavě, v jedné ruce dítě, které kojí, v druhé yoni vajíčko, běhání po sněhu v dlouhých romantických šatech, na každé fotce mít co nejvíc atributů považovaných za ženské.
Někdy je tak hrozně na křeč a nepřirozené, že mě to dokáže bezpečně odradit od sledování dané ženy, natož zkoumat její semináře. Na druhou stranu jinde to působí zcela přirozeně – třeba je jasné, že taková Helenka Houdová žijící na Bali nosit šaty každý den, zatímco ale sezení na sněhu v lehké sukýnce prostě dře.
Ženství neznamená se tlačit do stylu, který nám není přirozený. Někdo nedá dopustit na dlouhé šaty, chce mít dlouhé vlasy, krajky a další ozdoby, ale někomu to nevyhovuje. Leckterá žena by se v tom cítila směšně. Ztratila by svou originální esenci. Každá žena si může sama rozhodnout, co je pro ni ženské a v čem se cítí žensky.
Já se nejvíc žensky cítím v džínách, upnutém topu a se svou „rockovou“ nekoženou černou bundou, které říkám power jacket a converskách. Když mám tohle na sobě, cítím se sexy a můžu jít dobývat svět.
3. Za všechno můžou ženy
Tohle téma odstartovala nějaká paní v rozhovoru Příznaků transformace. Říkala, že kdyby žena byla dobrá partnerka, tak by nemuselo docházet ke zneužívání dětí otcem/otčímem.
Uf, přijde mi, že až příliš často se v duchovním světě dává všechno za vinu ženě. Žena má řešit problémy za ostatní, nejlépe léčit partnera a rody. Cokoliv se řeší, tak to musí odmakat žena. Na Facebooku na mě vyskočil i seminář, o tom, tak se mají ženy chovat, když jejich partner žárlí na malé dítě.
Vážně musíme na ženy valit problémy, které prožívají ostatní? Co takhle seminář pro muže, kdy budou řešit oni svoje zraněné vnitřní dítě? Sama děti nemám, ale vím, jak moc jsou vytížené moje kamarádky s malými dětmi. Řešit toho ještě tohle? To už mi přijde jako silné kafe.
Ženy nemají zodpovědnost za jiné bytosti, každý máme zodpovědnost za sebe a své léčení. Ano, skrze sebe a naše vyléčená zranění můžeme léčit ostatní. To se ale děje na nevědomé úrovni, není povinností žen léčit každého v jejich přítomnosti, nestojí to na nich. Nemusí to toho vkládat energii a vysilovat se.
Závěrem
Tento článek nemá být hejt na všechny ženské kruhy a aktivity. Já sama snad na konci června (pokud rozvolňování dovolí) pojedu na několikadenní setkání v ženském kruhu s tematikou objevování ženské síly.
Tento článek má jenom poukázat na to, že nikdo z vás nemá dělat menší ženu jenom proto, že nezapadáte do nějaké škatulky ženskosti, která je tu prezentována.
Občas jsou nároky na duchovní ženu stejná šikana, jako nároky módního průmyslu a mainstreamu na „dokonale“ vypadající ženu. Nenechte si svou esenci vzít ani jednou skupinou.
Kategorie: S láskou k sobě
Publikováno: 13:16 7. 5. 2021
Spojení
Přihlaste se
k odběru
Napsali o mně
