Šamanka z města
Proč je úplně jedno, jestli dárky nosí Ježíšek, skřítek, Santa nebo koza? Pojďme si povídat o duchu Vánoc
Nikdy jsem nechápala lidi, kteří vnímají Vánoce jenom jako svátky konzumu nebo brojí proti Santovi, vánočním skandinávským skřítkům a zkrátka jiným tradicím. Osobně mi nepřijde, že o Vánocích je podstatné dávat někomu dárky nebo řešit, kdo je vůbec naděluje. Pro mě je nejdůležitější duch Vánoc.
Duch Vánoc je pro mě něco jako dobrý a soucitný duch, který se objeví v čase zimního slunovratu. Kdo mu to dovolí, toho tento duch prostoupí. A takový člověk vnitřně souhlasí s tím, že v tomto období bude (především) pro sebe a pak pro ostatní, vykovávat něco magického, vřelého, láskyplného. Bude zářit jako všechna světýlka, která nás v tomto období obklopují.
Takový člověk se vrací do dětství, kdy představivost jela naplno. Kdy bylo tak snadné vstupovat do jiných světů a zase se z nich vracet. Takový člověk bude mít najednou víc pochopení a soucitu s ostatními, snáze nahlédne jejich starosti, problémy a omezení. Duch Vánoc mu pomůže otevřít srdce v období, kdy jsme obklopeni nejdelší tmou.
A tak všichni díky duchovi Vánoc v tomto období nejen uvěříme, ale i procítíme, že svět může být opravdu lepším a magickým místem. A je to duch Vánoc, který nám může pomoci vybrat ty nejvhodnější dárečky pro ostatní, pokud je chceme takto obdarovat. Nemyslím tím bezhlavé nakupování dárků a hromadné pořizování různých kosmetických sad, hrnečků a čajů (tzv. univerzálních dárků), které obdarovaný kolikrát ani nevyužije posílá dál nebo dá na charitu, ale nalazení se na daného člověka. Pořídit mu něco, o čem třeba před nějakou dobou mluvil, toužil po tom, a nakonec si nechtěl udělat radost. Nebo koupit (či vyrobit) něco, o čem dotyčný ani neví, že mu vytvoří úsměv na tváři.
Dříve, v náročných časech, byly dárky v období slunovratu velká věc. Lidé už žili pouze ze svých zásob z posledních sklizní a do jara a prvních plodů ještě zbývalo několik dlouhých měsíců. Dnes to máme jednodušší a možná někdo má pocit, že nákupy musí pojmout zbytečně megalomansky, nebo každého nutně obdarovat. Já se tedy přiznám, že mým jazykem lásky je právě dávání dárků a vymýšlení překvapení pro moje blízké, takže se nákupů ráda účastním a začínám klidně už o letních prázdninách, abych se vyhnula nacpaným obchodům.
Co jsem ale chtěla tímto článkem říct? Nezáleží, jestli si někdo dělá extravagantní výzdobu v americkém stylu a jiný pojímá svátky v křesťanském asketismu. Důležitý je právě duch Vánoc, kouzlo zimního slunovratu, které nám otevírá srdce a pomáhá svět vidět jako kouzelné místo hodné našeho obdivu. Připomíná, že tahle kouzla můžeme vytvářet sami, a to nejen v čase nejdelší tmy.
Kategorie: Duše a my, S láskou k sobě
Publikováno: 10:53 28. 11. 2023
Spojení
Přihlaste se
k odběru
Napsali o mně
