Chcete se tak příjemně bát a naladit se na nadcházející období Dušiček a Halloweenu? V tomto článku jsem pro vás vybrala místa se „spooky“ atmosférou, díky kterým se dostanete do nálady toho zvláštního období, kdy se nejsilněji otevírají brány mezi světy živých a mrtvých.
V mém seznamu jsem se vyhýbala místům s vyloženě těžkou a negativní energií, kde umírali lidé nebo zvířata či docházelo k mučení a podobným násilným skutkům.
Tento kostelík ukrytý mezi lesy a kopci nedaleko přírodního parku Manětínská čekala nejspíš pomalá destrukce, dokud se do dění nevložil student Jakub Hadrava. Ten vyrobil sochy věřících a v kostelních lavicích nyní sedí 32 originálních soch vytvořených ze sádry.
O kostel začal být zájem a konečně začali přicházet návštěvníci a s nimi i finance na opravy. Kostel je otevřen v sobotu od 13:00 – 16:00 a to pouze do října. Pokud chcete vyrazit, nyní je vhodný čas.
Oficiální stránky se všemi detailními informacemi najdete v tomto odkazu.
Kostel dostává hodnocení 10/10 stupňů děsivosti.
Jedno z nejzáhadnějších míst v Česku. Několik stovek metrů dlouhé kamenné řady trápí hlavy výzkumníků již desítky let. Dosud není oficiální verze o tom, jak a kdy vznikly a hlavně kdo dokázal takto poskládat stovky kilogramů těžké kameny. Řady se nachází na kopci Rovina, který je ale tvořen jiným materiálem, než kameny na něm.
Vědcům se podařilo zjistit, že před dávným požárem kameny svítily modře a byly dokonce vidět ve tmě. Kounovské řady jsou silovým místem se silnou energií, najdete o nich plno stránek a videí, která se zabývají i alternativní historií kamenných řad.
Myslím, že kameny nám sdělí své tajemství, až přijde ten správný čas a budeme připraveni na takový typ informací.
Tajemným kamenům dávám 8/10 stupňů děsivosti.
Kam jinam v tomto období než na hřbitov? Pražské Olšanské hřbitovy jsou největším pohřebištěm naší metropole. Hřbitov vznikl na místě bývalé osady Olšany a to z jednoho důvodu – bylo potřeba místo na ukládání pro oběti moru. Hodně místa. Dnes má plochu více než 50 hektarů a vznikl spojením několika původních hřbitovů.
Na Olšanech je pohřbeno několik významných osobních a dodnes se mapují další hroby. Značky upozorňují za zajímavé pohřbené, avšak místo nemá pevnou trasu. Projít si historický hřbitov v období, kde budou všude zářit svíčky a barevné listí padat ze stromů je ideální dušičkový zážitek.
Podrobnější a hezky zpracovaný článek je zde.
Olšany dostávají 4/10 stupňů děsivosti.
Bez vstupu do samotného pekla by tento článek nemohl být kompletní. Uprostřed kokořínských lesů se nachází tajemný hrad Houska s bránou do pekel.
Hrad byl postaven na místě bez strategického významu, daleko od tehdejších stezek a obchodních cest, v pustině bez přístupu k vodě. Není ani jasné, jakou hrad plnil tehdy funkci, ale jeho obranný systém je postaven tak, aby se něco nemohlo dostat ven….
Podle pověstí chrání hrad vstup do pekla, nebo spíš brání temným bytostem, aby se dostaly ven. Slouží jako „zátka pekel“. Navíc i jeho zvláštní název Houska má údajně vycházet z keltského „gosca“, což znamená brána. Citlivější jedinci nemusí návštěvu zvládat dobře a může je přepadnout nevolnost.
I tuto památku je možné navštívit pouze do konce října. Kromě brány pekelné se Houska chlubí i výstavou ručně vyřezávaného dřeva inspirovanou Dantovým peklem. (Jako kdyby tam toho pekla bylo málo.)
Pokud s návštěvou počkáte na příští turistickou sezonu, čeká vás na Housce plno představení, jarmarků, koncertů a výstav.
Housce dávám rozhodně 10/10 stupňů děsivosti.
Pokud se na podzim vydáte na procházku magickou starou Prahou, doporučuji i návštěvu Valdštejnské zahrady v samotném centru. Kromě parku, barokní architektury a různých zvířecích společníků si můžete prohlédnout i mytické stvůry na uměle vytvořené krápníkové stěně.
Na první pohled vypadá celá stěna stejně, ale když přijde blíž, můžete rozeznávat různá zvířata, obličeje či příšery. Stěna má i několik chodeb a průchodů.
Zahradě dávám 3/10 stupňů děsivosti.
Tady platí krásná věta, kterou jsem nedávno slyšela – lidé a náboženství se mění, kameny zůstávají. Veřejova skála se nachází na Velkém Blaníku je vstupem do podzemní hory, kde podle legendy odpočívají blaničtí rytíři.
Podle výzkumů víme, že vrchol skály sloužil jako svatyně již přes 2000 let a uctívali ho i Keltové. Místo bylo považováno za svaté i ve středověku, a to k velké nelibosti kněžích, kteří se snažili zabránit lidem, aby se tam chodili modlit a uctívat duchy. Lidé se mění, kameny zůstávají.
Celá hora nejspíš slouží jako portál a velmi dobře se z ní cestuje do jiných světů. Ostatně spící rytíře viděl poprvé mnich, kterého andělé (nebo zkrátka světelné bytosti) zabalili do ochranného světla a vynesli ho do vesmíru, kde nahlédl Zemi i ostatní planety. Po návratu se mu otevřel dar jasnozření a další schopnosti. Zajímavý a rozsáhlejší článek sdílím zde.
Osobně jsem tam ještě nebyla, ale rozhodně se to chystám napravit.
Významnému portálu dávám 5/10 stupňů děsivosti.
Další tipy na halloweenská, ne tolik strašidelná místa
Výstava dýní v pražské botanické zahradě
Načerpat energii můžete v mystickém klášteře Rosa coeli (Růže nebes).